To že má Pája vlastního koně Nestora a že jezdí závody vím dávno, ale ještě jsem jí nikdy neviděl osobně. Tuto sobotu jela nedaleko Jílového v Řitce. Nabral jsem doma Renču a sousedku Ivču s malým Fanoušem a jeli jsme. První závod a hned průšvih. Přijeli jsme pozdě a Pája těsně před naším příjezdem dojela svou úlohu. No nemáme to pech? Ale tím závody neskončily a my se tedy už s Pájou po boku mohli koukat na její soupeřky. V klidu nám tedy vysvětlila jak se drezůra jezdí a jak se následně hodnotí. Teď už tedy vím, že to není rozhodně nic lehkého. On se vlastně musí naučit koník jezdit v pomyslné šachovnici a přesně, jak to určí porota. Jinak stáje v Řitce jsou velmi pěkné a upravené. Nebyli jsme sami, kdo šel podpořit svého favorita. Když se vystřídaly všechny jezdkyně v dané kategorii, čekali jsme na výsledky. A naše návštěva se vyplatila. Pája byla na svých prvních profesionálních závodech 14 z 35 účastnic, což je výborné. Závody pokračovaly dál v dalších kategoriích, ale to jsme se s Pájou rozloučili. Nestor už chtěl domů. My jsme si zajeli do nedalekého Mníšku pod Brdy na oběd a po něm se ještě na chvilku vrátili zpět. Už nebylo komu fandit a ani držet palce, tak jsme to zabalili a jeli domů. Pohodová sobota se povedla a všichni jsme byli spokojeni. Pája za umístění, Renča za výlet a já, že vím něco o drezůře koní.